O odchodu po 31 letech, introverzi a pocitu, že člověk přestává někam patřit Dnes se po 31 letech uzavírá jedna důležitá profesní kapitola mého života. Po takové době se nabízí jednoduchá věta: změna kariéry. Jenže v mém případě to tak úplně není. Psychologii práce a organizace se věnuji více než 23 let. Nebyla to tedy náhlá změna směru ani impulzivní rozhodnutí začít znovu někde jinde. Spíš dlouho připravovaný okamžik, kdy se vedlejší odborná linie stává linií hlavní. A přes

Největší riziko tlaku často není jeho intenzita. Největší riziko je, že si na něj zvykneme. Dlouhodobý tlak má jednu zvláštní vlastnost: postupně přestane působit jako „událost“, kterou je potřeba řešit. Mozek ho začne vyhodnocovat jako prostředí . A prostředí se obvykle neřeší, v prostředí se prostě funguje. V psychologii se tomuto procesu říká habituace na stres : klesá citlivost na signály přetížení, protože jsou přítomné dlouho, relativně stabilně, a „nic se neděje“. Jenž

Introverti v práci často nevypadají, že by byli v nepohodě. Plní úkoly. Dodržují termíny. Nevyvolávají konflikty. Na poradách nejsou problém. A právě proto bývá jejich nepohoda přehlížená. Ne proto, že by nebyla skutečná, ale proto, že není slyšet . Tlak, který se neventiluje navenek Mnoho pracovních prostředí je nastavených na rychlou reakci, viditelný výkon a průběžnou výměnu energie. Kdo mluví, je vidět. Kdo reaguje okamžitě, působí angažovaně. Introverti ale často fungu

Ne každý, kdo je pod tlakem, to dává najevo. Ne každý, kdo je vyčerpaný, zpomaluje. A ne každý, kdo funguje, je v pořádku. U některých lidí se dlouhodobý nesoulad neprojeví selháním nebo vyhořením. Projeví se výkonem . Ano, čtete dobře. Paradoxně se projeví výkonem. Prací, která je hotová. Odpovědností, která je splněná. Spolehlivostí, na kterou se okolí může spolehnout. Právě proto zůstává problém dlouho neviditelný. Výkon jako způsob, jak to vydržet Existují lidé, kteří r