Když mě pozvali do mediálního domu na týmový workshop, zadání znělo poměrně nevinně. „Potřebujeme, aby si tým líp rozuměl.“ To je věta, kterou slyším často. A skoro vždycky znamená něco jiného.   Tým byl složený z chytrých, verbálně zdatných lidí. Redakce, produkce, vedení. Lidé, kteří umí mluvit. Dokonce velmi dobře. A právě to byl problém.   Hned v úvodu jsem jim řekl, že dnes nebudeme řešit komunikaci. Žádné techniky zpětné vazby. Žádné „jak říkat věci lépe“.   Budeme řeši

Jedna z nejnáročnějších situací pro HR nastává ve chvíli, kdy tým jako celek nefunguje, přestože při pohledu na jednotlivce není zjevný problém . Lidé mají kompetence. Výkon jednotlivců je přijatelný nebo dobrý. Neobjevují se výrazné konflikty ani porušování pravidel. A přesto tým: nezvládá spolupráci, zpomaluje se v rozhodování, nedokáže se adaptovat na změny, opakovaně selhává v koordinaci práce. Z pohledu HR je situace obtížně uchopitelná: není koho „řešit“, ale výsledek n

V HR praxi existuje typ situace, která je dlouhodobě přehlížená právě proto, že nenaplňuje klasická kritéria problému . Manažer není konfliktní. Nezvyšuje hlas. Nechová se neeticky. Nevykazuje znaky „toxického vedení“. A přesto tým pod jeho vedením postupně ztrácí energii, iniciativu a odpovědnost. Výsledky stagnují. Spolupráce slábne. Schopní lidé odcházejí nebo se stahují a podávají minimum nutného výkonu. Z pohledu HR je situace nejasná: není na co si stěžovat, ale něco zj